Děti jsou zlé, jakmile vidí někoho jiného

Z mé vlastní zkušenosti, jsou děti zlé a začíná to již na škole. Spousta dětí se potýká s šikanou. Stalo se to i mně. Již ve druhé třídě na mě děti nebyly nijak zvlášť hodné, ale ve třetí třídě se to trochu zvrtlo. Tam už si spolužáci začali všímat, že nejsem stejná, jako všichni ostatní.

Abych vám to vysvětlila, nebylo to kvůli váze, chování či učení. Bylo to kvůli vzhledu. Ale ne, že bych byla nějaké ošklivé káčátko, ale měla jsem jistou vadu. Přesněji oční vadu.

Moje oční vada, je vrozená vada sklivce, nebudu vám zde psát, co to je, protože to sama nevím. Vysvětlím vám maximálně, jak vidím a jak to vzhledově vypadá. No jako malá jsem se narodila s modrýma očima a až později si doktoři všimli mé vady. Moje mamka neměla problémové těhotenství, jen měla nějakou chřipku nebo co. V podstatě se během mamčiny nemoci jedno moje oko nedovyvinulo a tak je jak menší, tak na něj moc nevidím. Vidím tak nějak rozmazaně. Koukám-li se s pravým okem zavřeným, tak tvary poznávám, barvy také, ale jakmile odstoupíte dál a něco mi ukazujete tak musím otevřít obě oči. Dále nemám periferní vidění, spíše jsem neměla.

Jako menší jsem byla na několika operacích a po jedné se mi dokonce levé oko zbarvilo do hněda (tomu se říká Heterochromie - ta je buď vrozená a nebo po nějakém úrazu či operaci). Ale abych se vrátila k příběhu, tak to mé hnědé oko, jak není vyvinuté, tak se muselo vždy srovnat tak, abych viděla i jakoby periferně. Takže jakoby jedno oko mám trochu do strany, takže dejme tomu, šilhám.

No tak mě děti šikanovaly, kvůli tomu, že jedním okem trochu koukám jinam. Říkaly mi "šikmooká", "kyklop", "slepoun", "slepec", "ta s tím okem vedle", ale nejhorší byly ty jejich pohledy. Tohle není jak váha, s tímhle nemůžu nic udělat. S tímto člověk musí žít. Ale vlastně jsem ráda, že své oči mám. Naučila jsem se s tím žít a sama jsem si vymyslela chyták na ostatní. Když se mě někdo zeptá, jakou barvu mám očí, jednoduše se zeptám já jeho: "Pravý nebo levý?". 

Přeji vám všem, kteří se s tímto potýkáte, svěřte se dospělým, nenechte si to líbit. Užívejte života a myslete na to lepší, lidé vás milují. Milujte sami sebe a nesuďte lidi podle vzhledu.